జన్యు జ్ఞాపకశక్తి మరియు పండితుల సామర్థ్యం యొక్క రహస్యాలు

29. 05. 2020
ఎక్సోపాలిటిక్స్, హిస్టరీ మరియు ఆధ్యాత్మికత యొక్క 6వ అంతర్జాతీయ సమావేశం

Koncept známý jako „genetická paměť“ je mnohem méně zkoumaný a mnohem kontroverznější než to, co známe jako „běžná“ paměť. I když známe mnoho příkladů ze světa zvířat (viz: Gallagher, 2013), mohou se podle uznávaného psychiatra a autora Dr. Darolda Trefferta tyto tajemné genetické vzpomínky nacházet také u člověka (Treffert, 2015).

Dar „učence" a jeho význam

Treffertův výzkum se soustředil na „savanty“ neboli učence. Jsou to lidé, kteří jsou mimořádně nadaní v určitých dovednostech a vykazují zcela mimořádné a specializované schopnosti; ať už se jedná o umění nebo matematiku, lingvistiku nebo skládání hudby, všichni savanti mají vrozenou schopnost vyniknout ve svých příslušných oborech daleko za hranice toho, co můžeme považovat za běžné. Podle Trefferta a mnoha dalších mohou být tyto dovednosti „zděděny“ prostřednictvím nějaké formy genetického kódu, který byl již přítomen v mozku. Jednotlivci, kteří vykazují tyto znaky od raného dětství, jsou známi jako „vrození“ savanti. Savanti se však nejčastěji nenarodili rodině jiných savantů a v některých případech se tyto zázračné dary projeví až později v dospělosti a takovým se říká „náhlí“ savantí.

Zobrazení lidského mozku se zvýrazněnou aktivitou neuronů.

K čemu tedy musí v mozku dojít aby se projevil tento savantismus podobný slavnému Rain Manovi?

Abychom tomu lépe porozuměli, musíte se nejprve seznámit se třetím a posledním typem, „náhodným“ savantem. K tomu dojde, když se zvláštní schopnosti objeví až poté, co člověk utrpěl nějaké významné poškození mozku, často v levé fronto-temporální oblasti (Hughes, 2012), takže to vypadá, jako když se člověk znovu probudí na svět s těmito zázračně nově získanými schopnostmi. Treffert věřil, že to je klíč k pochopení tohoto jevu, a věnoval tomu většinu svého bádání.

Následně v článku z roku 2014 publikovaném v časopise „Scientific American“, předložil odvážnou myšlenku, že schopnosti savantů můžeme mít všichni. Pro někoho je to možná fantastická zpráva (já osobně jsem vždy chtěl být mnohem lepší v matematice …), ale to, co Treffert dodává, poněkud rozbilo mé sny o skutečném ovládnutí mých výpočtů. Povšiml si totiž, že tato schopnost se může projevit pouze „pokud jsou správné mozkové obvody aktivovány nebo vypnuty elektrickou stimulací“, k čemuž dochází procesem, který označuje jako „3 R“ – Rewiring, Recruitment a Release (Treffert, 2014, P.54).

Dále vysvětluje, jak úraz hlavy změní spojení (rewiring) jednotlivých částí mozku a následně jim pomáhá osvojit si (recruit) a „upevnit nově vytvořená spojení mezi oblastmi, které předtím nebyly propojeny“ a v podstatě tak vytvářet nové projevy vědomí. Tomu následuje náhlé uvolnění (release) „spící kapacity“ – genetické paměti – „v důsledku lepšího přístupu k nově propojeným oblastem mozku“ (Treffert, 2014, P.56).

Odborníci věří tomu, že se zvláštní schopnosti spojené s genetickou mohou u člověka projevit po úrazu hlavy. Obrázek představuje rentgenový snímek lebky se zřetelným poškozením.

Treffert věří, že se savant zrodí právě tímto způsobem; genetická paměť je úspěšně zpřístupněna, zpracována a člověk si na ni, pro nedostatek lepšího termínu, rozpomene. I když je naše chápání těchto jevů teprve v počátcích, je pravděpodobné, že se jedná o stejný princip, který významný švýcarský psychoanalytik a zakladatel analytické psychologie Carl Jung označoval jako „kolektivní nevědomí,“ ve kterém naše osobní vědomí (to, co sami prožíváme) „spočívá na hlubší vrstvě, která nepochází z osobní zkušenosti“ (Jung, 1968, P. 20).

Důležitou otázkou může být: můžeme k těmto dovednostem získat přístup, aniž bychom měli to štěstí, že jsme se narodili s již zpřístupněnou genetickou pamětí nebo naopak takovou smůlu a utrpěli významné poškození mozku?

Je třeba se podrobněji podívat na důležitý experiment, který provedlo „Center for Mind“ Sydneyské univerzity v roce 2006. Vědci při něm použili „polarizovaný elektrický proud“, aby mimo jiné „snížili aktivitu v části levé hemisféry“ mozku „přičemž zvýšili aktivitu v pravé hemisféře‟ Použitím této opakované transkraniální magnetické stimulace (rTMS) „vyvolali tito vědci u lidských dobrovolníků schopnosti savantů,‟ projevujících se především zlepšenou schopností řešit problémy (Treffert, 2014, P.56), a to za použití nízkých frekvencí pouze 1 Hz (Snyder a kol., 2006, s. 837) (viz také: Young a kol. 2004). Tento výzkum ukazuje, že prostřednictvím nízkoúrovňové elektromagnetické stimulace je možné u některých lidí „uměle“ vyvolat tyto latentní savantské schopnosti, které jsou s největší pravděpodobností skryty v genetické paměti.

Egyptská jiskra

V tuto chvíli si asi říkáte, co to má společného s naší starověkou historií? Tato otázka je jistě na místě. Proto se na ni nyní pokusím odpovědět.

Podle mé teorie kdysi dávno, dost možná na samém počátku toho, co nyní známe jako „civilizace“, usilovali naši starodávní předkové o přístup ke schopnostem savantů a odemčení „genetické paměti,‟ čemuž věnovali nepředstavitelné množství práce a zacházeli při tom až do extrémů. Navzdory tomu, o čem se nás oficiální egyptologie snaží přesvědčit, nebyla Velká pyramida v Gíze , jak  jistě mnozí čtenáři ví, původně postavena jako hrobka pro faraona Chufua (Cheopse) z 26. století před naším letopočtem.

Její záhadní stavitelé umístili na své místo „více kamene než je na všech středověkých katedrálách, kostelech a kaplích postavených v Evropě dohromady“ (Wilson, 1996, str. 6), vyřešili problém se zarovnáním 2,3 milionu kamenných stavebních bloků dokonale podle čtyř hlavních světových stran, přičemž pro svou stavbu náhodně zvolili „přesný geografický střed obyvatelného světa“ (Barnard, 1884, str. 13).

Velké pyramida v Gíze a Sfinga.

O funkci „Velké pyramidy, jejíž četné komory a průchody jsou umístěny s tak důmyslnou přesností,“ již dlouho vytvářeli badatelé různé alternativní teorie. Jedním z nich je uznávaný inženýr a spisovatel Christopher Dunn, který poukazuje na to, že se její uspořádání podobá „nákresu obrovského stroje,“ čímž podložil svou teorii „elektrárny v Gíze“ (Dunn, 1998, str. 19).

Navíc se tento článek ještě ani nedotkl úvah týkajících se zvukových vibrací. Badatel a uznávaný autor Andrew Collins vydal na Ancient Origins fascinující dvoudílný článek pojednávající o podobném fenoménu ve, jak jste již tušili, Velké pyramidě. Kromě toho je jasné, že naše interpretace historie potřebuje zcela jiný přístup, jak ukazují například YouTubové kanály UnchartedX a Ancient Architects. Pojďme se ale místo toho vrátit k dalším fascinujícím objevům, které více odpovídají tomuto tématu.

Shromažďovali a koncentrovani Egypťané elektromagnetickou energii?

V roce 2017 dospěl tým fyziků pracujících ve Velké pyramidě k překvapivému objevu, že pyramida dokáže soustřeďovat elektromagnetickou energii. I přesto, že už dlouho existovala spousta neoficiálních důkazů toho, že se lidé ve Velké pyramidě cítí jinak (nesčetně lidí tvrdilo, že v určitých částech pyramidy prožilo změněné stavy vědomí), je možné, že nás může tento objev posunout o krok blíže k odhalení toho, co tyto změněné stavy skutečně způsobuje?

Schéma egyptské Velké pyramidy zobrazující všechny vnitřní komory, chodby a podzemní komoru.

V tomto výzkumu byla použita „multipólová analýza‟ – metoda běžně používaná ke studiu vztahů mezi složitými objekty (v tomto případě pyramidy) a elektromagnetickým polem. Výsledky výzkumu publikované v odborném magazínu Journal of Applied Physics „odhalily, že komory Velké pyramidy dokáží shromažďovat a koncentrovat elektromagnetickou energii‟ soustředěnou desítky metrů pod úrovní terénu v takzvané podzemní komoře, o které se vědci již dlouho domnívali, že obsahovala vodu přiváděnou z neznámého zdroje podzemní vody a jejíž pravý účel dodnes není uspokojivě vysvětlen. Ve světle Dunnovy detailní a systematické teorie je tento vědecký objev jistě zajímavým doplněním alternativních teorií o původním účelu pyramid. Výzkum vědeckého týmu zdůraznil, že „Velká pyramida rozptyluje elektromagnetické vlny a soustředí je v podzemní oblasti‟ – tato „podzemní oblast‟ je samotná gízská plošina, ohromná vápencová kra na které byla záměrně postavena tato pyramida, jejíž podzemní komora se zařezává hluboko pod úroveň plošiny (Balezin et al., 2017).

Gízská plošina z ptačí perspektivy.

Vědecký vedoucí projektu, doktor Evlyukhin, zdůraznil, že jeho tým „získal pozoruhodné výsledky, pro které může existovat významné praktické využití“ načež navázal doktorand z Fakulty Fyziky a Technologie z ITMO University, který nadšeně poznamenal, že pyramidální nanočástice jsou „slibné pro praktickou aplikaci v nanosenzorech a účinných solární článcích‟ (Komarova, 2018).

Ale to je vše jen náhoda, že?

Samozřejmě běžná většinová média jako je britský Daily Mail – věčně zářící maják pravdy – nás rychle ubezpečila, že „staří Egypťané, kteří pyramidy před více než 4400 lety postavili, neměli ponětí o této vlastnosti stavby‟ (McDonald, 2018). Samozřejmě, že tato geniální funkce musela být náhoda… musela být… určitě?

Pro začátek je třeba říct, že je Velká pyramida natolik tajemná, jak je kolosální, ale když ji začnete studovat stále a stále podrobněji, zjistíte, že nic na těchto 5,75 milionů tun kamenů není náhodné. Byla promyšlena do nejmenších, nejniternějších detailů. Vše bylo umístěno přesně a s jasným účelem – ať už byl jakýkoliv.

Pyramidy v Gíze v noci.

Osobně, tak jako mnozí, věřím, že bychom měli alespoň zvážit možnost, že hlavní architekt, který navrhl a postavil Velkou pyramidu i s jejími jedinečnými a nepopiratelně pokročilými prvky, mohl o tomto jevu vědět a, odvažuji se tvrdit, naplánovat stavbu podle něj. S ohledem na to, co víme o využití elektrické stimulace pro přístup ke schopnostem savantů si myslím, že tento nový poznatek o vlastnostech pyramid poukazuje na zajímavou možnost interpretace jejich pravého účelu.

Starověké systémy

Mohl být elektrický proud, tvořený, jak nyní víme, ve Velké pyramidě a předpokládaný i na jiných megalitických lokalitách po celém světě, využíván pro elektrickou stimulaci vedoucí k změněným stavům vědomí a přístupu k savantským schopnostem?

I když to nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit, je to s ohledem na dostupné důkazy velmi pravděpodobné. Pokud tomu tak bylo, s ohledem na opravdu velké „pokud,‟ pak se získávání přístupu k dávno zapomenutým schopnostem, nebo dokonce genetické paměti, za účelem rozšíření vlastního vědomí a zlepšení nejen chápání nás samých, ale i chápání světa kolem nás, zdá být logickým důvodem pro vznik těchto megalitických divů. To umožňuje hlouběji prozkoumat myšlenku toho, že starodávní architekti, ať už to byl kdokoliv, skutečně věděli co dělají a my právě teď pomalu, ale jistě zjišťujeme, čeho byli tito tajemní stavitelé a jejich díla skutečně schopni.

I když může uplynout ještě mnoho let než získáme skutečné odpovědi na otázku, jestli naši předkové stvořili tyto úchvatné monumenty se záměrem změnit propojení v mozku a způsobit tak aktivaci určitých schopností, konkrétních genetických vzpomínek po celou dobu přítomných (i když spících), vyplatí se podívat se na tento problém podrobněji a pokládat si takovéto otázky a rozproudit tak zdravou alternativní diskusi.

Starodávné kouzlo meditace

Ti, kteří nemají možnost navštívit tyto monumenty, nebo nemají přístup k nízkofrekvenční elektrické stimulaci, či nechtějí utrpět poškození mozku s nadějí, že tak získají nové schopnosti, se nemusí obávat, protože existuje bezpečnější a pohodlnější řešení, které můžete dokonce provádět i doma. Jak naše technologie pokročily, začaly mnohé studie ukazovat, že dlouhodobé praktikování meditace může zvýšit hustotu šedé kůry mozkové (Vestergaard-Poulsen et al., 2009), která je spojena s lepším ovládáním smyslů, paměti a svalů, ale také bílé mozkové tkáně (Fayed et al., 2013). S tím dále souvisí rychlejší produkce signálů v mozku, které odpovídají pohybovým a smyslovým funkcím a navíc bylo dokázáno, že meditace obecně zvětšuje tloušťku mozkové kůry (Lazar et al., 2005), která ovlivňuje výši inteligence (Menary et al., 2013).

Silueta meditujícího v buddhistickém chrámu

Celkově vzato, pokud hledáte něco, co by pomohlo zlepšit celkovou funkci Vašeho mozku, může být  meditace dokonalým řešením. Existuje řada důkazů, které naznačují, že naši dávní předkové praktikovali meditaci v té či oné podobě, od šamanských rituálů, jako je hledání vize původních obyvatel Severní Ameriky, po duchovní cesty popsané v nejstarší, více než 3000 let staré Védské tradici, následované po celém Východě. Je zapotřebí mít vůči těmto tradicím a lidem, kteří je založili, více úcty. Rozloučím se s Vámi slovy doktora Trefferta, o kterém jsem psal na začátku tohoto článku: „Meditace nebo pouhé pravidelné procvičování uměleckých schopností může postačit k tomu, aby nám umožňilo přepnout se na tvořivější pravou stranu mozku a prozkoumat tak naše neobjevené umělecké schopnosti.‟ (Treffert, 2014, P.57).

సునేన్ యూనివర్స్ ఇ-షాప్ నుండి చిట్కాలు

ఫిలిప్ J. కోర్సో: ది డే ఆఫ్టర్ రాస్వెల్

లో ఈవెంట్స్ రాస్వెల్ జూలై 1947 ను యుఎస్ ఆర్మీ యొక్క కల్నల్ వర్ణించారు. అతను పనిచేశాడు విదేశీ టెక్నాలజీ మరియు ఆర్మీ రీసెర్చ్ అండ్ డెవలప్‌మెంట్ విభాగం మరియు ఫలితంగా, అతను పతనం గురించి వివరణాత్మక సమాచారానికి ప్రాప్యత పొందాడు UFO. ఈ అసాధారణమైన పుస్తకాన్ని చదివి, కుట్ర యొక్క తెర వెనుక చూడండి రహస్య సేవలు యుఎస్ ఆర్మీ.

సారూప్య కథనాలు