మిస్టీరియస్ బాల్బల్స్, యురేషియా స్టెప్స్పై రాతి విగ్రహాలు

10. 08. 2017
ఎక్సోపాలిటిక్స్, హిస్టరీ మరియు ఆధ్యాత్మికత యొక్క 6వ అంతర్జాతీయ సమావేశం

Ve srovnání s usedlými kmeny a národy nám dávní stepní kočovníci obsáhlejší kulturní odkaz nezanechali. Neměli stálá obydlí a nepoužívali keramiku, která by se při přesunech mohla rozbít.

Přesto se v euroasijských stepích s jejich civilizací můžeme setkat. Jedná se o kamenné sochy, které jako stráže stojí v širých stepích od Ukrajiny až po Mongolsko. Turkické a mongolské kočovné kmeny měly různé pohřební rituály – pohřbívali do země, pálili anebo zanechávali těla svých nebožtíků ve větvích stromů.

Kolem roku 628 n.l. se zvyky turkických kočovníků změnily a místo kremace začali kopat hroby. Některé z nich zanechali neoznačené a mezi nimi, kupodivu, i místo spočinutí Čingischána. Na jiných naopak vztyčovali stély, kamenné sochy (balbaly).

Název balbal pochází z jazyků národů, které žily ve stepních oblastech (dnes step ukrajinská, ruská a kazašská). Předpokládá se, že základem je slovo bábá, což v turkických jazycích znamená otec nebo předek. Balbaly mohou být z kamene i ze dřeva a jsou zapuštěné do země. Většinou mají tvar lidské postavy a většina soch má výšku v rozmezí 0,5 – 1 metru.
Ženské plastiky se vyskytují podstatně častěji než mužské anebo ty, které jsou neurčitého pohlaví. Některé sochy jsou primitivnější, mají ploché tělo a pouze naznačené rysy obličeje. Jiné balbaly jsou o mnoho propracovanější. Některé drží v rukou krychle, jiné mají u pasu připevněnou zbraň a další mají na sobě šperky, například náušnice. Odborníci se domnívají, že detailněji provedené sochy jsou z pozdějšího období.

Ačkoliv je balbalů ve stepích nemalé množství, vědci nejsou schopni dojít k jednomyslnému názoru, co mají zobrazovat. Nejvíce rozšířená verze tvrdí že se jedná o náhrobky, které byly vztyčené tam, kde byli pohřbeni význační příslušníci národa. Podle jiné teorie se jedná o vyobrazení nepřítele, který byl poražen nebo zabit v bitvách. Další jsou přesvědčeni, že kamenné sochy jsou kultovními předměty, které mají magickou moc. V jižním Kazachstánu přináší místní obyvatelé dodnes oběti balbalům, aby si udobřili duchy.

V 10. století se začal počet vztyčovaných kamenných soch prudce snižovat, převážně ve stepích střední Asie. Odborníci si to vysvětlují příchodem islámu, který zakazuje zobrazení člověka.  Nicméně balbaly z předchozích staletí se dochovaly a jsou svědectvím předislámské kultury této oblasti. V současnosti jich ale bohužel ubývá, protože jsou rozbíjeny, kradeny anebo úplně zničeny. O tomto problému hovořil již v minulém století kazašský historik Alkej Margulan a upozorňoval na to, že je důležité zabránit zmizení odkazu dávných kočovníků.

సారూప్య కథనాలు